Buď - alebo

Autor: Miro Jankes | 28.3.2018 o 21:39 | Karma článku: 1,74 | Prečítané:  456x

V roku 1993 sme s kameramanom natočili film o žene, ktorá prežila koncentračný tábor v Osvienčime. Keď ich vlak, zostavený z dobytčích vagónov, doviezol do koncentráku, priamo pri ňom stál doktor Mengele.

S paličkou, na ktorej mal vyrezanú nejakú zvieraciu hlavu, rozhodoval o živote a smrti tých, ktorí práve prišli. Na jednu stranu mladší, zdravší - zaradení na nútené práce, na druhú starí a deti, okamžite odsúdení na odchod do plynových komôr. Žena mala štastie, že sa spolu so svojimi dvomi sestrami dostala do skupiny, ktorá prežila.
Bol som včera v nemocnici. Po dvoch týždňoch od operácie som mal mať výsledky. Mohol som očakávať iba dve veci. Buď budú zlé a čaká ma chemoterapia, ožarovanie a už nie príliš dlhé pôsobenie na tomto svete, alebo všetko bude v poriadku a mne zostáva ešte dostatok času, aby som napravil všetko, čo som doteraz pokazil.
Počítal som s oboma variantami, aj keď rozlúčiť sa so svetom v tomto okamihu ešte stále nedokážem.
Prečítal som si množstvo kníh a článkov o smrti a umieraní. Viem, že ma to tak či tak raz čaká. Snažím sa nejako s tým vysporiadať. Zatiaľ asi najzaujímavejší článok som si o tom prečítal na stránke ufo kontaktéra Billyho Maiera. Našiel som iba český preklad:
..."Život a smrt jsou spolu neoddělitelně spjaty.
Smrt patří k životu právě jako život ke smrti. Jedno bez druhého nemůže existovat, neboť obě tyto hodnoty jsou na sobě natolik závislé jako bdělost a spánek. A stejně jako se dostaví spánek, aniž by mu člověk mohl uniknout, tak se na konci dní dostaví i smrt – ať už si to přeje či nikoliv. O tom však člověk během svého života přemýšlí zřídkakdy anebo vůbec, nemluvě o tom, že by v něm mohly vzniknout city, jež se smrtí zabývají. Myšlenky na smrt dokonce vypuzuje ze svého vědomí, ačkoliv by bylo lepší, aby o tom důkladně přemýšlel a porozuměl tak skutečnému smyslu smrti, neboť tím by si vyjasnil i smysl života. Leč tomu člověk své myšlenky a city v žádném případě nevěnuje, a to i přesto, že je denně konfrontován s neblahými zprávami o válkách, zločinech, neštěstích, vraždách a katastrofách, které si žádají tisícinásobnou smrt. Avšak stěží někdo pomyslí na to, že tato smrt může potkat i jeho vlastní život. Mnoho lidí zdá se zcela očividně věří, že se smrt týká pouze ostatních, nikoliv však vlastní osoby..."
Nechcem a ani tu nemôžem prekopírovať celý článok. Koho to zaujíma, nech si to prečíta na internete.
Niekoľko hodín som stál na tej hrane. Buď - alebo.
Nerozhodoval o mne doktor Mengele. Rozhodovali výsledky z histológie.
Nebudem to dramatizovať.
Zatiaľ som dostal čas na reparát. Opraviť všetko, čo som doteraz urobil zle. Pokúsiť sa urobiť ešte to, čo som od malička chcel urobiť a zatiaľ som na to nenabral odvahu. A tiež poupratovať, aby to nemusel za mňa raz robiť niekto iný.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁR PETRA TKAČENKA

Gröhling je zrelý na demisiu

V Hirošime otvorili školy dva mesiace po naozajstnej atómovke.


Už ste čítali?